Zpráva o prvním mezinárodním sletu Klubu čarodějnic

V sobotu 2. října léta Páně 2004 se hlavním městě království českého Praze, v restauraci U Jánošíkovy Češky, v prostorách nakladatelství Columbus konal první historicky ověřený internacionální a interdimenzionální kongres čarodějnic, ježibab, věštkyň, kartářek, bab kořenářek a mnoha podobných profesí. Kromě výše zmíněného Columbusu, jehož majitel se velkoryse postaral o občerstvení,
pořádalo slet nakladatelství Metafora, kde se idea Klubu zrodila. Proto se staralo jen o potravu duchovní a přízemní věci, jako je jídlo, nechalo na starost jiným.
Přítomné nejprve ústy své mluvčí, čarodějky Marcelky, pozdravilo Nejvyšší ježibabstvo. O tom, že se zbylé dvě vrchní čarodějky, Magdalénka a Jenny, místo řádného uvítacího proslovu pohádaly o dárek, jelikož nepochopily, co to znamená „sestersky se podělit“, se raději zmiňovat nebudeme.
Po krátkém zahájení následoval hlavní program, který jsme neměli. Pročež jsme ho s radostí přeskočili a vrhli se rovnou do toho, co nám jde nejlépe, a kvůli čemu jsme se vlastně sešli a žvanili jsme a žvanili. To měkké „i“ na konci neznamená, že by nám byl český pravopis španělskou vsí, nýbrž svědčí o tom, že jsme se nakonec dalY obměkčit a pozvalY mezi sebe i nějaké ty mágy, kartáře, netopejry, no zkrátka chlapy, takže jsme si nakonec povídalI pěkně dohromady.
Původní skupinky se pěkně promíchaly a nezúčastněný pozorovatel, pokud by se mezi nás vloudil, by nestačil žasnout, cože se to v téhle hospůdce probírá. U jednoho stolu se astrálně cestovalo, hned vedle se líčily zážitky z minulých životů, vykladači karet si nechávali radit od léčitelů, černí mágové si vyměňovali zkušenosti s mistry reiki. Navazovaly se nové kontakty, nová přátelství, nové spolupráce. Z mobilu do mobilu se stěhovala čísla, ze zápisníku do zápisníku mailové adresy. A všichni dohromady se skvěle bavili.
Už teď se dá říci, že Klub čarodějnic sestává z několika hlavních „sekcí“, promíchaných samozřejmě do menších sekciček a pidisekciček. Početně silná je již existující „Transylvánská společnost“, jejíž členové se kromě zájmu o vampyrismus a rumunský středověk věnují kdečemu, od přikládání baněk přes výklad tarotu či praktickou magii všedního dne. Dále se přímo na sletu ustavila „Egyptská sekce“ bývalých starých Egypťanů a vyznavačů starověké magie, „Plzeňská všeobecná sekce“ v čele s webmasterem a jeho (několika) pravýma rukama a menší skupinka léčitelek a orientálních tanečnic (pak se divte, že se k nám pánové cpou oknem dveřmi…)
Z výrazných osobností se na sletu projevily například: Sofie, někdejší avalonská kněžka, která v současnosti kromě jiného provozuje léčení baňkami. (Ty s sebou sice nepřinesla, ale zato pro všechny upekla obrovskou bábovku a plech perníku. Oboje okamžitě záhadně zmizelo, pravděpodobně do jiné dimenze). Anpao, která kromě toho, že rozumí kočičí řeči, vyučuje břišní tance; Lenka a Marta, které mají zajímavé přátele „na druhé straně“; Cristian (abychom ty pány neopomíjeli), vynikající kartář a mladý starý Egypťan; Netopejr, nakladatel a skeptik k vyvážení rovnováhy; Abogarth, nepočítáme li sedmiměsíčního maskota Simona nejmladší členka klubu a zakladatelka zcela nového odvětví rituální magie; Eirene, čarodějka a tanečnice ve službách Velké matky a egyptského pantheonu… a mnoho dalších.
Už teď se těšíme na příště, kdy se ještě lépe a důkladněji poznáme (možná i na ty kongresové jmenovky dojde) a vymyslíme ještě víc ještě úžasnějších věcí.