HOMO LUPUS Wampilenka
Stíny má v tváři hluboko vryté
odhaluje tajemství co mám v mysli skryté.
Drápem mi přejíždí po bradavce
má oči člověka - pohled dravce.
Běží v lese, když úplněk se vynoří
do trávy mou maličkost drsně něžně položí
pak zpívá měsíci - noční královně
že jsem jeho vlčice a miluje jen mě!
Když mojí hlavu do klína si pokládá
slova touhy něžně básněmi prokládá
na tělě nosí démonův znak
ve stínu lesa líbá mě drsně princ vlkodlak |