Jiná rasa

Tak ten krásný příběh začíná

podzimní vítr i mě už mrazí

těžké hradby mračen na obloze

a šedá mlha se rovinou plazí

ta těžká mračna přináší déšť

noc už zpívá čarovnou píseň

lesem běží tichý temný Stín

hlad krutý působí mu trýzeň

tak ten příběh opravdu začíná

o jedné opuštěné krásné dívce

o muži přicházejícím z noci

a jejich kruté i krásné lásce

milovala ho i nenáviděla,věděla

že je jiný než ostatní zdejší muži

on svou lásku poznal příliš pozdě

ač tolikrát hladil její nahou kůži

však jejich láska byla prokletá

nemohla vykvést v té divné době

pro svou lásku byli krutě zabiti

navěky teď leží spolu v hrobě

ani jeho mocná síla nepomohla

vychladly jejich srdce a oči

však jejich syn, malý Adreen

zachránil se té měsíční noci

on a ona jsou poslední rodu

po světě bloudí křížem kráž

oni jsou požehnání i hrůza

už brzy nadejde jejich čas

za pomoci lidské pravé lásky

která snad až z pekel pramení

proběhl obřad na břehu moře

plný magie a krve znamení

nad nimi hvězdy, vítr temný

půlnoční tajemný divný čas

okolo bouřící černé moře

ale ten oheň přec nevyhas

jak Adam a Eva na počátku

byli ti dva, krása tak mámivá

možná na čas se vrátili snad tam

kde vládne pečeť smrti truchlivá

tak končí příběh krásný a podivný

přečti jej a pochopíš-li,budeš spasen

věř mi, oni se jednou zase vrátí zpět

a oheň se opět rozhoří, ač byl zhasen

Nosferatu is back

Co na to říci, co na to mám říct

mé poznání je přec úplně prosté

ač se to zdá divné a morbidní

má láska k tobě neustále roste

co na tom, že už tě i pohřbili

a za mrtvého tě má celý svět

já dobře vím že vrátíš se

mě v duši zůstals stále tkvět

já tomu věřím a pořád doufám

že vrátíš se ke mě na zem zas

však pospěš si, nenech mě čekat

než spálí duši mou krutý mráz

já ve snu volám tě zpátky

volá tě zpátky můj hlas

vrať se mi z hrobu zpět

už nadešel opět tvůj čas

dokážeš to,vždyť tys svedl

pln moci dobýt tvář smrti

tvá hrdost se vrátí je to osud

i když náhrobek těžký tě drtí

volám ti na pomoc černé stíny

ty stíny jdou té noci bez záře

tak povstaň už a zdvihni oči

a pohlédni jim všem do tváře

možná že přízrak nicoty

je vtělen dávno v život tvůj

vrátil ze zpátky anděl smrti

jsi zpět, jsi navždy už můj

dokážu ti svou věrnou lásku

v mých tepnách zpívá krev

nabízím ti ten krvavý dar

cítíš ten slastný a vřelý zpěv

padají hvězdy na rudé obloze

má oběť není vůbec snadnou

ale vím že život můj nekončí

když bereš mě v náruč chladnou

Oči vampýra

Tvé oči půjčily si barvu havranů

ta čerň je krásou krás

podlehnout jim znamená věčnou pohanu

však podlehnout chci zas

tvé oči miluji,oděly se v černý šál

navrch čerň a uvnitř prokletí

v jejich hloubi se skrývá krutý žal

vždyť takhle žiješ již celá staletí

v očích tvých je touha odvěká

já cítím, už jsme ztraceni

tvá touha po krvi je vášeň prokletá

a zdá se že z pekel přímo pramení

čerň tvých očí teď září nejjasněji

vše závisí jen na tvých rozmarech

mám strach, strachem se teď chvěji slyším už tvůj zrychlený dech

cítím tvé oči jak ledové meče hluboké a temné v černém plameni po hrdle už má krev teče

cítím se svázaná v temném zmámení

tvá krutá láska mě obkličuje tiše bolavou cestu si v srdci otevřela piješ mou krev jak rudého vína číše

chceš abych byla tvá docela v mém srdci je rána nehojící chci tvé oči zlíbat ještě

krev vyprchala z bledých lící vychází slunce, svítá v kapkách deště

má láska je skryta ve mně jako v hrobě

možná i tvém srdci se rodí cit nechci nic jiného než věčně patřit tobě ale ty vůči světu i mě, necháváš je skryty